Den pátý

Den lázeňského města Kołobrzeg. Den výletní. Při přejezdu do tohoto města pokoříme milník 1.000 km, což je údaj, který se objeví na palubní desce našeho automobilu. Dopoledne si však ještě užijeme koupání na pláži ve městě Mrzeżyno, kde pálí slunce jako v onom dalném Chorvatsku! (Ano, konečně peče!) K obědu si dáme vafle á la Snickers a vydáváme se na další delší přejezd do města Jarosławiec s mezizastávkou ve zmíněném Kołobrzegu.

Navštívíme hned několik krásných míst. Památník polského manželství s mořem. (Památník vítězné bitvy o Kołobrzeg z 18.března 1945 postavený roku 1963). 26 m vysoký maják a 220 m dlouhé molo. Na pláži se dáme do řeči s paní z Poděbrad. (Být na chvilku doma je milé!) A u onoho mola narazíme na pouliční vystoupení ekvilibristi Szymona Kuśky, který nás totálně uhrane, protože žongluje nejen s nejrůznějšími předměty, ale zejména se slovy — jinak řečeno je úžasně vtipný. (Slíbil jsem, že mu pošlu fotky.)

A pak když už je na nás všech těch lidí moc, vyrazíme si odpočinout do města Jarosławiec. Rozhodli jsme se pobýt tu hned dvě noci. (Zatím jsme všude byli jen jednu.) Ubytujeme se až večer a ještě vyrazíme na pláž. Už je tma, ale pořád je trochu vidět. Zlehka poprchává. Sedneme si na útes, chvilku si povídáme a pak (spolu) mlčíme. Koukáme do prázdna dlouhou dobu, když v tom řeknu: "Přišel jsem na to, proč je pohled na moře tak uklidňující!" A Léňa dodá: "Protože se vlastně nedíváš na nic, a hlava tak nemusí nad ničím přemýšlet!" Miluju ji!

On the road again: Mrzeżyno — Kołobrzeg — Jarosławiec

Soundtrack: Edith Piaf — Notre Dame de Paris